Alokace pro řešení dopadů covidu na české žáky v Národním plánu obnovy je podle expertů na vzdělávání nedostatečná a navíc přijde až v roce 2022. Čeští žáci ovšem potřebují podporu okamžitě, jinak se problémy budou kumulovat. První pomoc plánovaná na letní měsíce a na nový školní rok je však poddimenzovaná a vláda dosud nepředstavila návazné systémové kroky. Autoři výzvy Domácí úkoly 2021 proto vyzývají k navýšení podpory a doporučují konkrétní navazující kroky.
Národní plán obnovy (NPO) počítá s částkou 192 miliard korun, přičemž na vzdělávání je vyčleněno jen zhruba 18 miliard. Z prostředků určených na vzdělávání jdou na přímou kompenzaci dopadů koronavirových restrikcí celkově pouhé tři miliardy. Realizace této podpory bude navíc podle plánu rozložena až do roku 2025.
Na doučování je ze zmíněných tří miliard vyčleněna jen třetina (čerpání předpokládáno až do roku 2023). Na komplexní podporu škol pak do roku 2025 poputují zbylé 2 miliardy, jejichž rozdělení se má řídit indexem socioekonomického znevýhodnění škol, ten však doposud není definován. Ministerstvo si podle expertů nechává otevřená vrátka, a pokud potřebný index nevytvoří, je možné, že bude peníze rozdělovat mnohem administrativně náročnější formou dotačních výzev.
Nad rámec prostředků z NPO má ministerstvo na letošní rok vyčleněno zhruba 530 milionů na kompenzace dopadů covidu na žáky. Z toho je na letní doučovací kempy vyčleněno 270 milionů, na které nově vláda navýšila podporu, aby uspokojila všechny dosavadní žadatele. Zbylých 250 milionů korun putuje na cílenou podporu některých škol pro adaptační pobyty, doučování a podobně. Zejména financování cílené podpory je však nedostatečné, neboť na něj dosáhne jen zlomek ze čtyř tisíc škol v České republice. Nebude tak možné pomoci všem zasaženým dětem, kterých je podle zpráv ČŠI až 100 tisíc a které po roce distančního vzdělávání nebo dokonce zcela bez kontaktu se školou pomoc nutně potřebují.
Doučovací kempy a všeobecně dostupné doučování jsou efektivní první pomocí kompenzující negativní dopady dlouhé distanční výuky, zejména pak u žáků pocházejících ze znevýhodněného prostředí. Vládní podpůrná opatření ale úplně zapomínají na duševní zdraví dětí, které byly vytrženy z běžného sociálního života mezi přáteli. „Účast na doučovacím kempu, byť ten nebude jen o biflování znalostí, ale také o socializaci, není adekvátní kompenzací, natož dlouhodobým uchopením starosti o well-being dětí,” upozorňuje Klára Laurenčíková z České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání, jedné z autorských organizací výzvy Domácí úkoly 2021.
Při snahách kompenzovat negativní vliv covidu na děti a žáky se podle expertů primárně uvažuje v kontextu formálního vzdělávání a dopadů na znalosti. „Mimoškolní aktivity mají významný potenciál kompenzovat výchozí znevýhodňující sociálně-ekonomické podmínky dětí a mají zásadní pozitivní vliv na jejich duševní pohodu, ta je v procesu vzdělávání klíčová. Je proto zarážející, že vláda tento aspekt života dětí ve svých krocích vynechala,” komentuje přístup vlády Aleš Sedláček, předseda České rady dětí a mládeže, jedné z autorských organizací výzvy Domácí úkoly 2021.
Efektivním systémovým krokem, který by cílil mimo jiné na well-being žáků, je zakotvení pozic sociálního pedagoga a třídního učitele do zákona o pedagogických pracovnících. To je aktuálně předmětem debaty v Poslanecké sněmovně, která rozhoduje o příslušné novele zákona vrácené Senátem. Finální hlasování ale vládní většina stále oddaluje. Zakotvení klíčových pozic sociálního pedagoga a třídního učitele, které mohou být do budoucna páteřní sítí systémově uchopené první pomoci při řešení dopadů krizí i dlouhodobého problému s nerovnostmi, je stále nejisté. Vládní většina se zdráhá podpořit změny, které už cestou do Senátu podpořila.
O systémovém přístupu k řešení nerovností se dočtete více v Domácím úkolu č. 3. Nebo si můžete poslechnout podcast Domácí úkoly 2021 s Klárou Laurenčíkovou, předsedkyní České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV).